Pro zpěváka Martina Chodúra je konec letošního roku přelomový. Nejenže oslaví třicáté narozeniny (24. listopadu 1989), ale také oslaví deset úspěšných let na pěvecké scéně. Jeho kariéra se naplno rozjela vítězstvím v prvním ročníku soutěže Česko Slovensko hledá Superstar 2009, kdy na základě diváckých SMS porazil miláčka mladičkých fanynek Miro Šmajdu.
„Miro je bezvadný kluk a SuperStar byla zážitek, opravdový kariérní start. Myslím, že jsem tuhle příležitost nepromrhal. Za deset let jsem vydal čtyři alba. Vznikaly pod vlivem různých událostí a také s jinými lidmi, proto jsou od sebe tak odlišná. Jsou to takové moje životní milníky. Pak musím vypíchnout například spolupráci s Janáčkovou filharmonií Ostrava, Karlem Gottem, Hanou Zagorovou, Štefanem Margitou, nově i s Monikou Absolonovou,“ s úsměvem vypočítával Martin Chodúr své počiny v kavárně pražského hotelu Art Nouveau Palace a dodal, že si nedávno se svým PR manažerem Honzou Adamem uvědomili, že každé Martinovo album křtil pokaždé jiný velký hlas: Peter Dvorský, Štefan Margita s Hanou Zagorovou, Hana Maciuchová.
Úplně první album pokřtil Martinovi nedávno zesnulý Karel Gott. „Je mi nesmírně líto odchodu Karla Gotta. Ztratili jsme velkého člověka a velkého zpěváka. Hodně mě inspiroval. Obdivoval jsem jeho poctivý přístup ke své práci. Dával lidem ze sebe to nejlepší. Nechtěl, aby jeho písně a koncerty byly nuda. To se mně také líbí.“
Ačkoliv Martin Sametovou revoluci nezažil, narodil se sedm dní poté, za dítě revoluce se považuje. „Jasně, že si nic nepamatuji a vše znám jen z vyprávění. Vnímám Sametovou revoluci s povděkem, protože vím, že tenkrát bylo například daleko složitější se prosadit jako zpěvák. Pro příležitost letošních oslav jsem si vybral píseň Karla Černocha Píseň o mé zemi. Zpíval jsem ji i v Bratislavě, tam se píseň hodila, protože Karel Černoch s touto písní v roce 1969 vyhrál soutěž Bratislavská lyra a měl následně kvůli ní hodně velké potíže. Písnička se svým tématem hodí nejenom k událostem roku 1968, ale i roku 1989.“
Textař, hudebník, skladatel, frontman skupiny MACH a výborný angličtinář Martin Chodúr se do konce roku rozhodně nudit nebude. Svoje dvě kulatá výročí oslaví koncerty 29. listopadu v Petrof Gallery v Hradci Králové, 16. listopadu v Divadle U Hasičů a 11. a 12. prosince s Filharmonií Bohuslava Martinů ve zlínském Kongresovém centru. Mimoto ho čekají menší akce a městské adventní koncerty jak v Čechách, tak i na Slovensku. Pomalu také dává dohromady páté album, které možná vyjde už příští rok.
Má zpěvák čas na sebe a svoji rodinu? Vždyť je tátou skoro už čtyřletého Martínka.
„Čas si udělat musím a chci. Martínek má hudbu rád. Poslouchá jí, v encyklopedii hudebních nástrojů rozpozná jednotlivé nástroje a pozná je při poslechu. Nestydí se, ve školce si s dětmi rád zazpívá. A jestli chci, aby byl muzikant? To jde úplně stranou. Pokud mu hudba půjde a bude ho bavit, proč ne. Třeba ale bude dělat úplně něco jiného.“
„Učím se pracovat s časem, abych měl čas také na sebevzdělávání a sebepoznání. Začal jsem si psát deník. Píšu ručně a denně! Inspirací mi byl kytarista Robert Frip, který svoje zápisky dokonce zveřejňuje nebo je dává do bukletů svých CD. Můj deník není tajný, ale rozhodně ho nebudu publikovat. Nad psaním nesmíte moc přemýšlet, co zapíšete, jsou občas blbosti nebo je to nudné. Musíte také překonat určitý pocit studu, že dáváte na papír něco, co možná mělo zůstat pouze ve vaší hlavě. Ale dává vám to návod k tomu, abyste žil a myslel tak, že se pak nemusíte stydět to napsat. Mám zkušenost, že zajímavé čtení to začíná být až tak po roce, kdy
si dáte do souvislosti víc stránek, pak zápisky začínají dávat smysl.“
Pro mnohé z nás je také nepochopitelné, že Martin Chodúr dočítá knihy a doposlouchává alba až do konce. A to za každých okolností! „Je to o disciplíně, zanalyzujete, proč se vám něco líbí nebo ne,“ vysvětlil Martin Chodúr a přiznal, že má jednu obtížnou knihu, kterou čte po odstavcích už tři roky. Každý den kousek, prý se víc ani nedá. „Je to obohacující. Čím víc času věnuje určité věci, tím víc si jí vážíte. A s hudbou je to stejné,“ uzavřel zpěvák Martin Chodúr bilancování nad svým životním a pracovním výročím.
Foto: Herminapress
